Uvozovky používáme na odlišení přímé řeči, doslovných citátů, přesných názvů (např. knih, skladeb, článků, časopisů, spolků – z důvodů zachování zřetelnosti textu, nejsou-li již jinak typograficky vyznačeny), výrazů z cizího prostředí, nespisovných výrazů, výrazů ironických, výkladů významů slov atd. Uvozovky přiléhají vždy těsně k výrazům, které ohraničují (tedy „takto“).
V češtině užíváme tři varianty uvozovek: dvojité „ “, jednoduché , ‘ a boční » « (případně i jednoduché boční › ‹). Jako základní však slouží pouze uvozovky typu 9966 (tj. dvojité „ “) – je třeba dávat pozor na různé podoby, které jsou v češtině považovány za nesprávné (“ ”, " " apod.). Ostatní typy uvozovek (v první řadě jednoduché, až v druhé řadě boční) se užívají pouze v případech, kdy do uvozeného textu potřebujeme vložit ještě další uvozovky (např. v případě přímé řeči uvnitř přímé řeči). Podotýkáme, že náležitému psaní uvozovek (dole a nahoře) mohou bránit technické možnosti pisatele.
Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku. V hladké sazbě je nutné vložit mezi uvozovky úzkou mezeru nebo provést vyrovnání, v textech psaných v textovém editoru však mezeru mezi uvozovky nevkládáme, úzká mezera mezi uvozovkami se zde vytvoří automaticky (např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ,Franta je kanón.‘“).
Linky:
prirucka.ujc.cas.cz
Vítáme vás! Více o těchto stránkách najdete v sekci Vaše inspirace v citacích.
„Ne-činnost je Wu-ťi, činnost je Tchaj-ťi. Když se v prázdnotě rozhýbe čchi, zrodí se Tchaj-ťi, jež se okamžitě rozdělí na jin a jang. Když tedy cvičíme Tchaj-ťi, musíme se nejdříve soustředit na jin a jang, neboť v sobě zahrnují všechny ostatní jevy. Jejich vzájemné vytváření a vzájemné ničení vytváří změny. Tchaj-ťi se rodí z Wu-ťi a je matkou jin a jang.“
Linky:
google.cz