Jak psát správně uvozovky?

Uvozovky používáme na odlišení přímé řeči, doslovných citátů, přesných názvů (např. knih, skladeb, článků, časopisů, spolků – z důvodů zachování zřetelnosti textu, nejsou-li již jinak typograficky vyznačeny), výrazů z cizího prostředí, nespisovných výrazů, výrazů ironických, výkladů významů slov atd. Uvozovky přiléhají vždy těsně k výrazům, které ohraničují (tedy „takto“).

V češtině užíváme tři varianty uvozovek: dvojité „ “, jednoduché , ‘ a boční » « (případně i jednoduché boční › ‹). Jako základní však slouží pouze uvozovky typu 9966 (tj. dvojité „ “) – je třeba dávat pozor na různé podoby, které jsou v češtině považovány za nesprávné (“ ”, " " apod.). Ostatní typy uvozovek (v první řadě jednoduché, až v druhé řadě boční) se užívají pouze v případech, kdy do uvozeného textu potřebujeme vložit ještě další uvozovky (např. v případě přímé řeči uvnitř přímé řeči). Podotýkáme, že náležitému psaní uvozovek (dole a nahoře) mohou bránit technické možnosti pisatele.

Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku. V hladké sazbě je nutné vložit mezi uvozovky úzkou mezeru nebo provést vyrovnání, v textech psaných v textovém editoru však mezeru mezi uvozovky nevkládáme, úzká mezera mezi uvozovkami se zde vytvoří automaticky (např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ,Franta je kanón.‘“).

Web:
Internetová jazyková příručka[online].  Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i. Dostupné z WWW: <http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162>.

Linky:
prirucka.ujc.cas.cz

„Vaše inspirace v našich citacích.“

     Vítáme vás! Více o těchto stránkách najdete v sekci Vaše inspirace v citacích.

„LÉTÁNÍ

[PŘEPIS]
Ve správný čas jen tak z údolí
lehce vystoupáte k duchovnímu nebi.
Nefritová dívka letí na modrém fénixovi,
zlatý chlapec nabízí červenou broskev.
Někdo brnká na brokátovou loutnu uprostřed květů,
někdo hraje na safírové dudy pod měsícem.
Jednoho dne jsou nesmrtelní a smrtelní rozděleni
a vy klidně překonáte oceán.

[PŘEPIS]
Nikdy se to nestalo
a stává se to.
Věčně jediné se dívá na své tváře.
Příběhy v příbězích plné znamení,
která vůbec nic neznamenají.“

Kniha:
SUN BU-ER. ČTRNÁCT BÁSNÍ SUN BU-ER: Přepsal Jan Pletánek[online]. s. 5. Dostupné z WWW: <http://www.taiji-pardubice.cz>. [q246] [s34]

Tagy:
Taiji

Linky:
Nesmrtelné sestry

[Pošli citaci mailem] [Detail citace]