Jak psát správně uvozovky?



Uvozovky používáme na odlišení přímé řeči, doslovných citátů, přesných názvů (např. knih, skladeb, článků, časopisů, spolků – z důvodů zachování zřetelnosti textu, nejsou-li již jinak typograficky vyznačeny), výrazů z cizího prostředí, nespisovných výrazů, výrazů ironických, výkladů významů slov atd. Uvozovky přiléhají vždy těsně k výrazům, které ohraničují (tedy „takto“).

V češtině užíváme tři varianty uvozovek: dvojité „ “, jednoduché , ‘ a boční » « (případně i jednoduché boční › ‹). Jako základní však slouží pouze uvozovky typu 9966 (tj. dvojité „ “) – je třeba dávat pozor na různé podoby, které jsou v češtině považovány za nesprávné (“ ”, " " apod.). Ostatní typy uvozovek (v první řadě jednoduché, až v druhé řadě boční) se užívají pouze v případech, kdy do uvozeného textu potřebujeme vložit ještě další uvozovky (např. v případě přímé řeči uvnitř přímé řeči). Podotýkáme, že náležitému psaní uvozovek (dole a nahoře) mohou bránit technické možnosti pisatele.

Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku. V hladké sazbě je nutné vložit mezi uvozovky úzkou mezeru nebo provést vyrovnání, v textech psaných v textovém editoru však mezeru mezi uvozovky nevkládáme, úzká mezera mezi uvozovkami se zde vytvoří automaticky (např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ,Franta je kanón.‘“).

internetova_jazykova_prirucka.jpg

Web:
Internetová jazyková příručka[online].  Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i. Dostupné z WWW: <http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162>.



„Vaše inspirace v našich citacích.“

     Vítáme vás! Více o těchto stránkách najdete v sekci Vaše inspirace v citacích.





„Když opomíjíme to, co vlastníme, a naopak hledáme něco, o čem si myslíme, že nám chybí, jsme jako žebrák, který podle jedné buddhistické historky nevěděl, že má pod hlavou místo polštáře veliký drahokam, a tak s velkou námahou žebral.“

Norbu_Namkhai_Chogjal_Zrcadlo.jpg

Kniha:
Čhögjal Namkhai Norbu. Zrcadlo : Poučení o bdělém vědomí přítomnosti. Praha : DharmaGaia a Dzogčhen, o.s., 2002. s. 95. ISBN: 80-86685-00-4. [q171] [s27]