Kód Peru 2004 - Jan Pletánek



„Posilám ti pozdrav z druhé strany kuličky jílu. Je tu všechno úplně jiné a zcela stejné. Jen Měsíc když je do C, tak dorůstá a voda v odpadu se točí na druhou stranu. Orchideje tu rostou jako plevel a na nebi je místo Velkého vozu Jižní kříž, tedy asi, protože ho nikdo nepozná a tak se neví, jestli ho už někdo taky neukrad. Ryby tu žijí stejné jako v prvohorách, jen se zmenšily na maximálně 7 metrů, aby se do těch potůčků o šířce několika Labí pohodlně vešly. Jaguár pozná, jestli máš pušku a podle toho útočí anebo se dál povaluje na větvi, dokud nedostane opět hlad. Cvičit je tu stejně hloupý jako meditovat. No uvidíš, myslím, že je na co se těšit. Hodně nadhledu nad herním plánem.“

Kod_Peru_2004_Jan_Pletanek.jpg

Kniha:
Pletánek, Jan. Kód Peru 2004[online]. Pardubice, 2004. s. 30. Dostupné z WWW: <taiji-pardubice.cz>. [q153] [s26]





„A znovu jsou slova tak prázdná a cokoli řeknete, je tím větší nesmysl. Místa Síly. Jsem mořem a vlnami. V jeskyni se všechno točí. Dívám se na to jako na film. Proč si vůbec myslím, že mám tělo? Tělo je představa. Něco mi jako hlásí jeho polohu, vidění, slyšení, cítění… všechno to přichází z obrovské dálky. Myšlenky a energie. Co je co? Myšlenky jsou formou energie a energie je forma myšlenky. Rychlý dech do všech center od 6. do 1.“

Kod_Peru_2004_Jan_Pletanek.jpg

Kniha:
Pletánek, Jan. Kód Peru 2004[online]. Pardubice, 2004. s. 30. Dostupné z WWW: <taiji-pardubice.cz>. [q154] [s26]





„Jak to je? Co chtít? Jaký záměr? Pravda?! Není nic než pravda. Láska?! Není nic než láska. Sebeosvobození?! Není nikdo, kdo by byl spoután. A tak tu sedím na pláži, mravenci snídají čínskou nudlovou polévku a vosy hrabou v písku. Jen smíření.“

Kod_Peru_2004_Jan_Pletanek.jpg

Kniha:
Pletánek, Jan. Kód Peru 2004[online]. Pardubice, 2004. s. 30. Dostupné z WWW: <taiji-pardubice.cz>. [q155] [s26]





„Je to docela síla, když ze zóny, která je skutečnou dírou do matrixu, přejedeš do takzvané civilizace. Nestačíš koukat, jaké jsou to veliké hupy. Připadám si jak ve filmu, ve kterém jsem herec a divák zároveň. Zvláštní směs nadpozemské krásy a špíny. Někdy je těžké všechno si to zdůvodnit. Jsme v nádherném místě a pak téměř vypustíme duši po cestě do civilizace, na kterou se na jednu stranu těšíme, protože se najíme a umyjeme, ale na druhou stranu všechna ta špína, bordel a hluk a programy, co žijí za lidi. Jak se ještě zjemnilo vnímání, je to docela síla vidět tu hmotu, co se jí říká mozek, jak hnije v hlavách naprosto nepoužita.“

Kod_Peru_2004_Jan_Pletanek.jpg

Kniha:
Pletánek, Jan. Kód Peru 2004[online]. Pardubice, 2004. s. 30. Dostupné z WWW: <taiji-pardubice.cz>. [q156] [s26]





„Další dny z hlediska popisu vypadají pro vnějšího pozorovatele monotónně a nezajímavě. Meditujeme, meditujeme, meditujeme, meditujeme. O pauzách trocha jídla, trochu se projít, rozhýbat ztuhlé tělo a znova do hamaky a znova meditace. Asi čtvrtý den zkoušíme i dynamické meditace. Těla sama zaujímají pozice, které by mohli být označeny za jogínské, pohybujeme se při wudangském taiji, aniž bychom ho tenkrát znali. Uprostřed práce k nám najednou přiskákala žába. Je to onen zvláštní druh, jehož jméno si opravdu nepamatuju, která má žlázky obsahující velice silné psychotropní účinky. Po kouření je podle Alexe člověk tři dny souvisle mimo tělo. Ve Spojených státech, pokud u vás doma tuto žábu najdou, jdete do vězení na deset let. Používá se, respektive látka z ní, pro vojenské účely a cíle. Pohádky o žábách, princích a princeznách jsou o této skokance. Vzápětí dostáváme od Alexe rozsáhlou přednášku o psychotropních látkách živočišného původu - rosničky, hadi…atd.“

Kod_Peru_2004_Jan_Pletanek.jpg

Kniha:
Pletánek, Jan. Kód Peru 2004[online]. Pardubice, 2004. s. 30. Dostupné z WWW: <taiji-pardubice.cz>. [q157] [s26]





„Vylezl jsem z hamaky a šel se podívat na šamanění. Šaman ležel v houpací síti a snažil se zapálit další cigaretu, která mu namísto toho vypadla z ruky. Zaláteřil a shýbaje se pro ni, sám pro sebe říká: „To jsem ale šaman!“ Pak už jen ležel, šustil šapakasem a listoval si v našich pamětích, jen občas prohodil: „Vy žijete ale ve velkém městě!“ , „A hodně piva se tam pije.“, ‚Mám zabít všechny vaše nepřátele?‘“

Kod_Peru_2004_Jan_Pletanek.jpg

Kniha:
Pletánek, Jan. Kód Peru 2004[online]. Pardubice, 2004. s. 30. Dostupné z WWW: <taiji-pardubice.cz>. [q158] [s26]





„Je mi mile a ticho. Sleduji to kolem jak na plátně kina. Nejde mi dělat komentáře a zaujímat stanoviska, a tak se tak směju a směju... Taiji je jak nikdy. Dostal jsem napojení, respektive ho obnovil na „staré mistry“. Žádné sestavy původně v taiji nebyly, všechno je to jen otázka napojení a tělo se pak hýbe zcela samo a naprosto úžasně. Vlastně - dynamická meditace, ale to už někdo říkal, jen nevím, jestli to myslel takhle. Taiji je anebo někdo něco cvičí, ale potom to taiji rozhodně není.“

Kod_Peru_2004_Jan_Pletanek.jpg

Kniha:
Pletánek, Jan. Kód Peru 2004[online]. Pardubice, 2004. s. 30. Dostupné z WWW: <taiji-pardubice.cz>. [q159] [s26]





„Cítím obrovskou svobodu. Koukám na lidi a přijde mi to všechno tak absurdní. Všechna ta starost o kupičku jílu a svoji nebetyčnou důležitost a své představy o tom, jak věci mají být a jak je to správné. Skutečně jsou to jen položivé nebo spíš téměř mrtvé programy bez špetky vlastní vůle, vláčené od smrti ke smrti, od bídy k utrpení. Někdy až mrzne úsměv na rtu, ale smát se, to je opravdu to jediné co na to. A tak se směju a směju. Posílám ti všechnu tu krásu a radost a poznání a spoustu síly na to podívat se a vidět, jak skutečné se zdají některé sny.“

Kod_Peru_2004_Jan_Pletanek.jpg

Kniha:
Pletánek, Jan. Kód Peru 2004[online]. Pardubice, 2004. s. 30. Dostupné z WWW: <taiji-pardubice.cz>. [q160] [s26]





„Dá se říct, že se nám moc nedaří. Už dávno jsem si odvykl svádět problémy, které mám a které se objevují, na někoho jiného. Já sám jsem tvůrce a strůjce svého štěstí. Svět dělá, co může, aby upoutal pozornost, a je to všechno jen logické vyústění toho, jak jsou všichni naštvaní na civilizaci a všechno to kolem vnitřně odmítají a nenávidí. Nevidí, že i tenhle blázinec je součástí nich včetně toho hluku a špíny. Takže místo smíření nastupuje agresivita a ta se násobí a vrací zpět. Všichni chtějí jen pryč, pryč do přírody, mimo lidi. Vnímám to jako útěk, který nic neřeší a nic na tom nemění fakt, že Chiclayo je fakt ohavné :-)“

Kod_Peru_2004_Jan_Pletanek.jpg

Kniha:
Pletánek, Jan. Kód Peru 2004[online]. Pardubice, 2004. s. 30. Dostupné z WWW: <taiji-pardubice.cz>. [q161] [s26]





„Staří jsme vlastně tak, jak daleko si pamatujeme. No, a když se vybaví tolik „minulých životů“, myslím teď ty prožité na planetě Zemi, které jsou jen nepatrnou epizodkou mezi tím vším, ……… jste prostě staří, nekonečně staří. Tolik pocitů, smutků, myšlenek, přání, pocukrované nenávisti, které se tady říká lidská láska a skutečné lásky. Kde to jsem? Je tohle pořád ještě ona hra 3D fyzická realita nebo je to astrální svět? Dívám se co chvíli na dlaně. Co je spánek a co je bdění? Tělo je mysl, mysl je tělo. Já jsem. Já, taky dobrej vtip! Jsem, to taky! Óm. Nebo snad tram-ta-da-dá! Je to jedno. :-)“

Kod_Peru_2004_Jan_Pletanek.jpg

Kniha:
Pletánek, Jan. Kód Peru 2004[online]. Pardubice, 2004. s. 30. Dostupné z WWW: <taiji-pardubice.cz>. [q162] [s26]